Teva cz

Oni jsou ti diváci v první řadě, kteří se mohou potrhat smíchy, když zakopneme a vyválíme se v blátě, ale také jsou těmi, kteří zůstanou, aby nám to bláto setřeli z tváří. Dokáží nám věci říkat bez obalu a vidí to, co ze strachu přehlížíme.
 
Říká se, že pravý přítel je ten, kdo ti zazpívá píseň tvého srdce, když ji zapomeneš.
Co na tom, že to krákorání se dá sotva poslouchat? Že rytmus se někde ztratil a zpěvem by se to nedalo nazvat ani po půl litru vodky? Jsou tu s námi a to je to důležité a krásné!

Vždyť koho by bavilo sedět o samotě v oblíbeném podniku, když ve dvou se to lépe táhne? Co by bylo kino bez kamarádky, která vám bude házet popcorn do výstřihu a smát se tak hlasitě, že se za ni budete stydět? Je úžasné sednout si a číst knihu, ale ještě lepší je, když vedle vás sedí další čtenář, se kterým si můžete vyměňovat postřehy a smát se vtipným pasážím.

S přáteli jde všechno líp.
I otravná a únavná práce se může proměnit v zábavu, máte – li po boku někoho, kdo vám ten čas zpříjemní. Stačí pár vtipných poznámek, nějaké to pošťouchnutí, volně plynoucí konverzace a práce, která vám ještě před chvílí přišla naprosto úděsná a nekonečná, vám ubývá pod rukama, ani nevíte jak.

Přítel zaměstná vaši mysl, povznese vaše srdce a na tváři vám vyčaruje úsměv.

Jsou andělé bez křídel.
Umějí přinést slunce do pochmurného rána a budou tu, i když nebudete mít náladu a budete je vyhánět. Dají vám co proto, když uděláte chybu a vytáhnou na světlo věci, které byste nejradši pohřbili šest metrů hluboko. Ne, protože by vás chtěli trápit (no, některé to možná trochu baví), ale protože vám to nakonec pomůže. Nerozpakují se vás počastovat těmi nejhoršími nadávkami a i přes to, nebo právě pro to, jací jste, vás mají rádi. Stojí za vámi. Ale ne protože by si mysleli, že to bez nich nedokážete – oni budou ti poslední, kdo hnou prstem a to pouze v případě, kdy uznají, že jste opravdu udělali vše, co bylo ve vašich silách. Jsou tu, abyste věděli, že na to být sami nemusíte.
 
Občas na vás zapomenou.
Jsou taky přeci jenom lidé s mnoha starostmi a povinnostmi. Ale to nás v té chvíli nenapadne. To co cítíme, bývá rozhořčení. Jsme skvělí přátelé! Jak na mě může zapomenout?! To už pro něj/ní není naše přátelství důležité?! Ztrácí snad váhu?! To že my tomu druhému občas uděláme to samé, jde stranou. Je totiž velice těžké nahlížet na situaci, která se nás osobně dotýká i z pohledu někoho jiného. Ale opravdové přátelství se něčím takovým nedá zničit. Nezanevírejte na ně pro to.

Vždyť přátelství má cenu zlata a bez těch namyšlených otrapů bychom přišli o spoustu zábavy!